Nemovitostní fond kvalifikovaných investorů: co skutečně vlastníte místo zápisu v katastru
„Investujte do nemovitostí bez starostí s nájemníky“ slibují nemovitostní fondy kvalifikovaných investorů. Na rozdíl od neregulované tokenizace mají skutečně dohled ČNB – přesto ale investor nevlastní žádnou konkrétní nemovitost zapsanou v katastru na své jméno. Vysvětlíme, co skutečně kupuje a jaká rizika likvidity to nese.
Vlastním nemovitost, když si koupím podílový list nemovitostního fondu?
Ne přímo. V katastru je jako vlastník zapsán buď sám fond (má-li právní osobnost, např. SICAV), nebo jeho dceřiná nemovitostní společnost. Investor drží jen podílový list nebo investiční akcii – podíl na majetku fondu jako celku podle zákona č. 240/2013 Sb. (ZISIF) –, ne věcné právo k jedné konkrétní nemovitosti. Fond na rozdíl od neregulované platformy podléhá dohledu ČNB a jeho majetek musí být oddělen od majetku obhospodařovatele.
- V katastru bývá vlastníkem zapsán fond nebo jeho nemovitostní společnost, ne jednotlivý investor.
- Investor drží podílový list či investiční akcii – podíl na fondu jako celku, ne na jedné nemovitosti.
- Fondy kvalifikovaných investorů podléhají ZISIF (240/2013 Sb.) a dohledu ČNB nad obhospodařovatelem.
- Majetek fondu musí být oddělen od majetku obhospodařovatele – i při jeho úpadku.
- Odkup podílu u nemovitostního fondu lze pozastavit až na 2 roky – jde o nízkou likviditu.
- Při zániku fondu dostane investor podíl na výtěžku z prodeje majetku, ne konkrétní nemovitost.
Kdo skutečně vlastní nemovitost ve fondu
Vlastníkem nemovitosti v katastru je fond nebo jeho nemovitostní společnost, ne jednotlivý investor.
Podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), může nemovitostní fond nabývat nemovitosti přímo, pokud má právní osobnost (typicky jako SICAV), nebo investovat prostřednictvím tzv. nemovitostní společnosti – akciové společnosti, s.r.o. nebo srovnatelné zahraniční právnické osoby, jejímž hlavním předmětem činnosti je nabývání, správa a úplatný převod nemovitostí za účelem zisku. V obou případech je v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán fond nebo tato společnost – investor, který si koupil podílový list nebo investiční akcii, získává jen podíl na majetku fondu jako celku, ne přímé věcné právo k jedné konkrétní nemovitosti, kterou fond vlastní.
Fond kvalifikovaných investorů vs. retailový fond a dohled ČNB
Na rozdíl od neregulované platformy podléhá nemovitostní fond podle ZISIF dohledu České národní banky.
ZISIF rozlišuje fondy kolektivního investování nabízené veřejně (retailové) a fondy kvalifikovaných investorů, které jsou určeny jen investorům splňujícím zákonem stanovená kritéria – typicky profesionálním investorům nebo osobám investujícím způsobem, na který zákon tento okruh omezuje. Ať jde o retailový, nebo kvalifikovaný fond, jeho obhospodařovatel a administrátor podléhají licenci či registraci u ČNB, fond musí mít schválený statut popisující investiční strategii a majetek fondu musí být oddělen od majetku obhospodařovatele. To je zásadní rozdíl oproti tokenizační nebo spoluinvestiční platformě z předchozího průvodce, kde takovou regulaci zákon nevyžaduje a kde bez zvláštního zajištění zůstává investor v insolvenci platformy jen nezajištěným věřitelem.
Riziko likvidity a co se stane při zániku fondu
Odkup podílu u nemovitostního fondu může administrátor pozastavit až na dva roky.
Nemovitosti se na rozdíl od akcií nebo dluhopisů neprodávají rychle a za předvídatelnou cenu, a ZISIF proto otevřeným nemovitostním fondům umožňuje pozastavit vydávání nebo odkupování podílových listů až na 2 roky, aby fond nemusel nemovitost prodávat ve spěchu a se ztrátou jen kvůli požadavkům na výplatu odcházejících investorů. Přiznaná hodnota podílového listu se navíc u nemovitostních fondů typicky přeceňuje v delších intervalech než u fondů investujících do obchodovatelných cenných papírů. Zanikne-li fond likvidací, dostane investor podíl na výtěžku z prodeje jeho majetku po uspokojení věřitelů a úhradě nákladů likvidace – ne konkrétní nemovitost, i kdyby věděl, že je součástí portfolia fondu.
Časté dotazy
- Vlastním nemovitost, když si koupím podílový list nemovitostního fondu?
- Ne přímo. V katastru je jako vlastník zapsán buď sám fond (má-li právní osobnost, např. SICAV), nebo dceřiná nemovitostní společnost, kterou fond ovládá. Investor drží podílový list nebo investiční akcii – podíl na majetku fondu jako celku – ne věcné právo k jedné konkrétní nemovitosti zapsané na jeho jméno.
- Čím se nemovitostní fond liší od tokenizace nebo spoluinvestiční platformy?
- Hlavně mírou regulace. Fond kvalifikovaných investorů i retailový nemovitostní fond podléhají zákonu č. 240/2013 Sb. (ZISIF) a dohledu ČNB nad obhospodařovatelem a administrátorem, mají schválený statut a musí mít majetek oddělený od majetku obhospodařovatele. Tokenizační nebo spoluinvestiční platforma popsaná v samostatném průvodci takovou regulaci mít nemusí.
- Kdo může investovat do fondu kvalifikovaných investorů?
- Na rozdíl od retailového (veřejně nabízeného) fondu kolektivního investování je fond kvalifikovaných investorů podle ZISIF určen jen investorům, kteří splňují zákonem stanovená kritéria kvalifikovaného investora – typicky profesionálním investorům nebo osobám investujícím částku a způsobem, který zákon pro tento okruh vyžaduje –, ne široké veřejnosti.
- Jak dlouho může trvat, než dostanu peníze zpět při odkupu podílu?
- U otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti může administrátor odkoupení podílového listu podle ZISIF pozastavit až na 2 roky – jde o výrazně nižší likviditu, než jakou nabízí běžné akcie nebo dluhopisy.
- Kdo rozhoduje o tom, kdy a za kolik fond nemovitost prodá?
- Rozhoduje obhospodařovatel fondu (investiční společnost nebo sám fond s povolením k obhospodařování) v mezích schváleného statutu fondu a investiční strategie – jednotlivý investor nemá na konkrétní transakci s nemovitostí přímý vliv, jen na úrovni hlasovacích práv, pokud mu je statut fondu přiznává.
- Co se stane, když obhospodařovatel fondu zkrachuje?
- Majetek fondu musí být podle ZISIF oddělen od majetku obhospodařovatele, takže by neměl spadnout do jeho úpadkové podstaty – správu fondu v takovém případě přebírá jiný oprávněný subjekt nebo se fond zlikviduje ve prospěch podílníků. To je zásadní rozdíl oproti neregulované platformě, kde takové oddělení majetku zákon nevyžaduje.
- Co dostanu, když se fond zruší a zlikviduje?
- Podíl na výtěžku z prodeje majetku fondu (včetně nemovitostí) po uspokojení věřitelů fondu a úhradě nákladů likvidace – ne konkrétní nemovitost ani nárok si ji ponechat, i kdybyste věděli, že je součástí portfolia fondu.
Zdroje a další čtení
- Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) — úprava nemovitostních fondů a fondů kvalifikovaných investorů
- Česká národní banka (ČNB) — dohled nad obhospodařovateli a administrátory investičních fondů